cz
en
Chmelový maják
Projekt zahrnoval jak rozšíření a rekonstrukci již existujícího žateckého muzea chmele, tak zejména vznik nové budovy muzea a novou dominantu ve tvaru 40 m vysoké rozhledny nazvané „Chmelový maják“. Právě nová rozhledna je tím pravým vyvrcholením, atrakcí, které se v novém komplexu nacházejí. Metalická konstrukce je řešena moderně, účelně a přitom vkusně. Čtvercový půdorys ukrývá výtahovou šachtu a kolem ní je vytvořeno „točité“ schodiště ovinuté kolem výtahu, roštové provedení schodů a obalové konstrukce zajišťuje výhled během každého kroku vzhůru. A je na co se dívat. Detaily města lze „zaměřit“ pomocí instalovaných dalekohledů s velkým zvětšením. Na vrcholu věže jsou hned dvě technické pozoruhodnosti: skulptura ve tvaru „tyčí do nebe“ (modifikace loga komplexu ve tvaru čárek na pivním tácku) je v noci osvětlena speciálními vysoce výkonnými světly, které vzdáleně připomínají světla do nebe z místa Ground Zero v New Yourku. Další pozoruhodností jsou LED displeje sloužící pro zobrazení přesného času a textových provozních sdělení chrámu.
Pohled architekta Ing. Jiřího Vaníčka
Projekt Revitalizace bloku chmelařských objektů na Pražském předměstí má kořeny již v roce 1997, tedy v době, kdy v rámci Chmelařského kongresu vzniklo v Žatci Chmelařské muzeum.Tehdy si někteří lidé začali uvědomovat, že desítky chmelařských budov, které toto předměstí i se svými komíny společně dotvářejí, mají svou historickou hodnotu a přitom brzo ztratí s nástupem modernizace výroby chmele svoji funkci. Provozy chmelařství se přesunuly do modernějších budov a ty staré mohou být prodány a nabídnuty k novému využití nebo budou postupně chátrat. Dodnes se chmelaři o budovy vzorně starali, ale udržovat budovy bez využití je na dnešní dobu dost drahý přepych. Je proto nutné pro tyto stavby najít nové využití, které by nezastřelo původní vhled chmelařských budov, ale zároveň umožnilo nový a rentabilní provoz. Jako jedna z alternativ byla městem Žatec v minulosti zvolena ta, která předpokládá využití chmelařských skladů v rámci chmelařsko-pivní turistiky, zábavy a expozic nejrůznějšího druhu. Komplex chmelařských staveb je totiž v rámci celosvětového měřítka jedniným dochovalým celkem, což potrdil i nedávno zveřejněný seznam kandidátů na zápis do Seznamu technických památek UNESCO, který sestavilo Ministerstvo kultury ČR.
3D výtahem až do nebe
Vlastní výtah v „Chmelovém majáku“ není obyčejným výtahem, ale nadstandardní audiovizuální „4D“ atrakcí. Návštěvník po vstupu do výtahu dostane brýle, pak se dveře zavřou a začíná vlastní show. 3D stereoskopická projekce je promítána na podlahu výtahu a simuluje let kabiny nad skutečnou, ale i fantaskní krajinou. Návštěvníci tak mohou spadnout do piva, letět nad Žatcem, proletět vesmírnou hvězdokupou, přistát do komínu aj. Stereoskopickou projekci podporují stroboskopické efekty, kouř, efektová světla, efektové ventilátory, zvuková aparatura se subwooferem a zejména pohyb výtahu, který navozuje změnu přetížení synchronně s projekcí.
Pohled do zákulisí tvorby obsahu
Vlastní systém 3D projekce, řízení, ale i obsah byl plně vytvářen společností AV MEDIA, která v rámci dokončování show spolupracovala s realizačním týmem výstavby výtahu a samotné věže. Společnost AV MEDIA tak využila své kompetence ve vytváření 3D obsahu a pro spolupráci přizvala ty nejlepší odborníky v oboru. Realizace 3D projekce vyžadovala nadstandardní technologie. Poprvé v Čechách byl použit systém FlightCam ve stereoskopické úpravě, který umožnil natáčení z vrtulníku pomocí dvou digitálních kamer s filmovým rozlišením. Díky logistickým a technologickým omezením vrtulník létal nad Žatcem pouze jeden natáčecí den, pro který bylo vyklizeno centrum města, a byla tam vystavěna provizorní kulisa hostince.
Speciální efekty přechodů v různých scénách byly následně dotáčeny v Barrandovském ateliéru A1 (největší green-screen v čechách) opět za použití nadstandardních prostředků. Byl využíván speciální kamerový jeřáb společnosti Panavision, který měl dálkově ovládanou kamerovou hlavu nesoucí do té doby nejlepší dostupný stereoskopický systém Quasar od společnosti Element Technica.
Natáčení zabralo celkem 3 dny, ale vlastní postprodukce trvala více než 6 měsíců. Nástroje pro tak náročné a nadstandardní natáčení (pohled kamer je neustále „dolů“) do té doby neexistovaly a řadu postupů bylo potřeba znovu vytvořit systémem „pokus omyl“.
