Divadla

Divadlo Na Zábradlí, 2005

Projekční technika se stala důležitou součástí divadelních her Divadla Na Zábradlí. Již v roce 2005 se stala  hlavním aktérem nové hry Davida Radoka „Popis jednoho zápasu“, jež měla premiéru 13. 3. 2005. Scénář vznikl na základě textů Franze Kafky a hlavními představiteli byli  Bohumil Klepl, Jiří Ornest či Pavel Liška.

Celé řešení bylo navrženo tak, aby projektor mohl promítat z minimálního prostoru v zákulisí, a proto musel být osazen speciálním širokoúhlým objektivem. Obraz byl promítán na zadněprojekční plochu přímo ve směru do hlediště. Divák tak má pocit, že herci přichází rovnou z promítaného obrazu či do něj odchází. Atmosféra vyvolaná tímto autorským záměrem byla uchvacující.

Projektorpostupně nalezl uplatnění i v dalších  hrách Divadla Na zábradlí, neboť byl doplněn i optimálním dlouhým objektivem, který umožňuje promítat přímo na kulisy z poličky na čelní stěně balkonu. Při hostování souboru v jiných divadlech, může být projektor i s příslušenstvím bez obav převážen v přepravním boxu.

Národní divadlo, 2007

V roce 2007 jsme se stali partnerem inscenace Malá hudba moci.

Hra byla inspirována rokem mozartovského výročí a v původní verzi je psána německy (Eine kleine Machtmusik). Autor parafrázuje téma umělce a společnosti. Příběh dirigenta Mazorta je zasazen do posledních desetiletí dvacátého století, osobní kariéra nadaného umělce se formuje a deformuje ve světě polarizovaných ideologií, osobní život se zaplétá do tajné sítě mocenských zájmů. Pavel Kohout vypráví příběh prostředky antiiluzivního divadla. Ve virtuálním hotelu U Pavouka, který lze pokládat za zhmotněnou projekci svědomí, rekonstruuje Mazort svou kariéru umělce a manžela. Autor efektním způsobem proplétá dramatické linie milostného vztahu a špionážních her a postupně rozkrývá pavoučí síť, ve které uvízl Mazortův život Představení je rafinovaně rozvržené a využívá multimediálních efektů.

Národní divadlo, 2011

V rámci Pražského Quadriennale uvedlo Národní divadlo komorní operu Les Enfants Terribles (Příšerné děti).
Příběh zachycuje postavy žijící ve světě svých představ, kterými se izolují od reality. Opera, která tak velmi sugestivně vypráví o psychických stavech člověka, je ideálním dílem pro uvedení v alternativním prostoru, který poskytl léčebný ústav v Bohnicích. Budova bývalé vývařovny se tak  díky klasické hudbě 20. století a moderní technologii mapping proměnila v dokonalou divadelní scénu, která po dobu šesti večerů přinesla divákům jedinečný umělecký zážitek.