Národní divadlo a AV MEDIA, pod taktovkou Alice Nellis

Rozhovor s Alice Nellis

Proč jste se rozhodli pro uvedení opery právě v prostředí léčebny v Bohnicích? AN: Vzhledem k tomu, že tato opera má Národní divadlo zastupovat na quadrienále, jehož téma jsou alternativní, „nedivadelní“ prostory, bylo jednou z podmínek zadání takový prostor najít. Hledání nastalo v době, kdy už jsem seděla nad libretem a snažila se najít vhodnou polohu pro celý příběh. Vzhledem k okolnostem jeho vzniku (Cocteau jej napsal během odvykací kúry) se nám zalíbil nápad najít prostor v areálu Bohnic. A bývalá vývařovna, která působí silně nejen esteticky, ale daným stavem, nám přišla ideální jak výtvarně, tak po smyslu příběhu a jeho interpretace.

Již několik let jsme s uměleckým ředitelem opery ND, Jiřím Heřmanem, vedli rozhovory o možné spolupráci. Když pak za mnou přišel s Glassovými Les Enfants Terribles, měla jsem radost a řekla, že tuto operu ráda zinscenuji.

Proč jste se rozhodli klasické divadelní kulisy nahradit technologií mapping?
AN: Chtěli jsme do prostoru co nejméně zasahovat, ale zároveň jsme hledali zůpsob, jak se pohybovat mezi jednotlivými reálnými, nereálnými, přítomnými i nepřítomnými rovinami opery. Mapping člověku dovoluje měnit prostor, aniž by jej musel „znásilňovat“ nějakými realistickými přestavbami a úpravami. V divadle i v opeře jsou diváci zvyklí zapojovat fantazii a práce s projekcemi a mappingem je pro svobodný pohyb mezi představami a realitou ideální. Svým způsobem má v sobě lehkost a zároveň velkou realističnost. Lze ho použít jak k simulaci zcela reálných věcí a úprav, stejně jako k zhmotnění abstraktních nebo imaginárních světů.

Jak náročná byla příprava celého projektu?
AN: Vzhledem k tomu, že opera je situována do objektu, který sám o sobě není nijak technicky vybaven, největší obtíže byly s tím, aby vše mohlo spolehlivě fungovat. Další zásadní otázkou v případě podobného projektu je to, aby jednotlivé složky fungovaly nejen každá za sebe, ale hlavně v propojení. To je časově náročné a každá další „vrstva“ se musí s těmi ostatními organicky propojit. To samé platí samozřejmě i pro mapping. Je třeba vše doladit a synchornizovat se svícením, živou hudbou a zpěvem a neposlední řadě s lidským faktorem. Ale vzhledem k tomu, že pro většinu účinkujících byl tento způsob práce s projekcemi nový a velmi je bavil, tak čas a práci, kterou tomu bylo potřeba navíc věnovat, brali spíše jako výlet do nových světů.

Pokud se naskytne vhodná příležitost, využila byste technologii Mapping i při dalších svých projektech?
AN: Určitě.

Premiéra opery se uskuteční 17. 6. 2011