Nabýváme sebejistoty

Práce s interaktivními tabulemi ve třídě je zábava. Často chodíme k tabuli a perem popisujeme, přesouváním třídíme do skupin, odhalujeme skrytá řešení nebo ve skupinách řešíme složité úkoly a potom předvádíme řešení na  interaktivní tabuli spolužákům. Učitelé nás často zkoušejí s hlasovátky a proto rychleji víme, v čem děláme chybu. Včera Petr donesl od dědečka starou mapu našeho města. Pan učitel ji díky dokumentové kameře zobrazil a my jsme „do ní“ zakreslovali místa, která známe a kde bydlíme. Díky náramkům už nemusím psát domácí úkol na papír. Na počítači je dělám jako zábavná cvičení pro moje kámoše a šetřím tak i přírodu.

Mám velkou radost, že se ke mně kolegyně z prvního stupně přidaly a používáme interaktivní tabuli téměř v každé hodině. Nejvíce nám pomohlo školení, na které nás pan ředitel poslal. Daleko rychleji jsme začaly interaktivní tabuli efektivně ve výuce využívat. Usnadňujeme si práci tím, že každá máme zpracované jiné téma a ukládáme je na společné místo. Dnes již máme  interaktivní tabuli ve třídě dva roky a šetří nám spoustu času, který věnujeme slabším žákům. Také bych ráda využívala dokumentovou kameru jako  kolegové na druhém stupni, nebo znala okamžité výsledky testů díky digitálnímu hlasovacímu systému. Mí žáci jsou mnohem aktivnější a chtěli by také vytvářet interaktivní cvičení.

Vybavení naší školy je víceméně standardní, to znamená interaktivní tabule, vizualizéry, hlasovací zařízení a běžné věci jako notebooky nebo počítače. Interaktivní tabule máme skoro v každé třídě. Protože interaktivní výuka je o tom, aby všichni žáci a všichni učitelé mohli s moderními technologiemi běžně pracovat. Zakoupení odborného školení několika úrovní urychlilo přijetí těchto moderních technologií učiteli i žáky a podpořilo jejich využívání ve výuce. Srovnávací testy mezi třídami mi ukázaly, že interaktivní výuka má smysl. Dnes rodiče našich žáků pokládají takovou výuku za standard.