< Zpět

Budoucnost práce a vzestup člověka?

Jiri Platek | 1. 3. 2019

Technologie mají potenciál zlepšit a změnit způsob, jak nyní pracujeme, přesto se velká část budoucnosti práce věnuje scénářům, jak o práci všichni přijdeme.

Pravděpodobně jste si všichni přečetli příběhy o technologickém pokroku o strojích/robotech a umělé inteligenci jenž převezmou práci nás všech. Budoucnost práce, kde pracovní místa dokonce celé profese jsou obětovány ve prospěch automatizace a efektivity. Ale toto je jen jeden ze způsobů, jak se na budoucnost práce dívat.

Technologie mají velký potenciál pro nás lidi. Abychom však mohli budovat lepší budoucnost práce, musíme pochopit, kde jsme byli, kde jsme teď, kde chceme být a jak se tam chceme dostat. Jakmile tomuto spojení porozumíme, můžeme technologie využít k realizaci potřebných změn.

Kde jsme byli?

Homo sapiens netrumfl šimpanze či vlka svou mrštností ani vetší chytrostí, nýbrž pružnou spoluprací a kreativní myslí velkého počtu naprosto neznámých lidí. Inteligence a nástroje jistě sehrály svou roli, kdyby se ale lidé nenaučili pracovat v týmu, naše chytré mozky a zručné prsty by stále ještě štěpily pazourek. Jenom sapiens dokáže pružně spolupracovat, vyprávět skutečné i vymyšlené příběhy, a to díky kognitivní revoluci před cca 70 000 lety.

Základní dovednost člověka se za posledních 150 000 let příliš nezměnila, ale síť příběhů stále posiluje a posunuje dějiny z doby kamenné do doby křemíkové. Lidský mozek má omezenou schopnost zpracovávat data, a proto písmo a namalované obrázky umožnilo lidem uspořádat společnost do jednotlivých kroků, které vedou k úvaze, řešení problémů až ke konečnému rozhodnutí. Zařazovat a vytvářet spojení z nás dělá myslící a inteligentní lidi. Myslet znamená vytvářet v lidském mozku spojení. Tyto schopnosti jsou klíčem k pochopení, jak bude vypadat budoucnost práce.

Představivost, rozum, bohatství citů, houževnatost a odvaha dopomáhají člověku nejen k tomu, aby dokázal žít v různých podmínkách, ale aby také dovedl své prostředí změnit. Člověk se liší od zvířat a strojů svou představivostí. Člověk dovede uvažovat do budoucnosti, objevovat, využívat různých lidských vloh s koherentními schopnostmi.

Kde jsme teď?

Dnešní svět je směsicí starých i nových postojů a převzatých návyků. Technologie v posledních letech proměnila pracovní procesy, ale nedokázala výrazně zlepšit kvalitu pracovního života. Technologie se soustředila na urychlení procesů a zvyšování efektivity. To byl hlavní cíl průmyslové revoluce.

Pracovní postoje nedokázaly držet krok s měnícími se potřebami a očekáváním zaměstnanců. Tradiční kancelářské prostředí vyhovuje jen některým lidem, ale ne všem. V mnoha případech byly pracovní prostory navrženy s ohledem na efektivnost, nikoliv na emocionální, duševní či fyzickou pohodu.

Organizace chápou význam zapojení zaměstnanců z hlediska výkonu, a produktivity. Úsilí vedoucí ke zlepšení angažovanosti do značné míry selhalo. 9 z deseti zaměstnanců na celém světě práce prostě a jednoduše nebaví.

Kde chceme být?

Všichni chceme dělat práci, která je smysluplná, příjemná a naplňující. Všichni chceme pracovat pro organizace, které udržují spokojenou, motivovanou a angažovanou pracovní silu. Od leaderů a manažerů z první linie očekáváme podporu a povzbuzení. My všichni chceme být považováni za jednotlivce a hodnoceni pro své vlastní jedinečné schopnosti.

Nejenže je to žádoucí, je to nezbytné, protože v opačném případě bude angažovanost zaměstnanců i nadále klesat. V budoucnu budou organizace muset zařadit zaměstnance do centra svých rozhodnutí. K tomu však potřebují lépe pochopit individuální potřeby a přání svých lidí. A právě zde se otevírá příležitost, jak technologie, stroje či umělá inteligence mohou pomoci.

Jak se tam chceme dostat?

Jakmile víme, co chceme, můžeme nasadit nejmodernější technologie jako nástroje/zdroje pro realizaci změny. Technologie mohou pomoci organizacím zaměřit se na potřeby lidí. To je přesně to, co bychom měli dělat jako první. Používat technologie, které jsou navrženy tak, aby umožnily lepší způsob práce pro každého. Cílem je posilovat uživatelskou zkušenost s technologiemi, abychom lépe porozuměli tomu, co dělá jednotlivce spokojenějším.

Úlohou technologií není nahradit lidi, ale posílit jedinečné lidské dovednosti, jako je spolupráce, komunikace a tvořivost. Budoucnost práce je založena na lidech, jejich angažovanosti a spokojenosti. Toto jsou ukazatele opravdového úspěchu a budoucí pracovní změny.

Hnací silou se dnes stávají ne-kognitivní (měkké) dovednosti jako je zvědavost, představivost, tvořivost, emoční a sociální inteligence, vnitřní motivace, sebeuvědomění či pochopení konsenzu. Kognitivní (tvrdé) dovednosti postupně převezmou automatizované platformy, software a systémy.

21. století potřebuje polymathy (univerzální), multipotenciální neboli renesanční lidi, kteří mají mnoho zájmů, jenž jsou zběhlí v mnoha oborech, řemeslech, vědách či umění. Tito lidé přicházejí k neotřelým nápadům, a to díky kombinaci a pochopení dvou či více oborů.  Jsou schopni se rychleji učit a přemýšlet, jdou po věcech po hlavě, nebojí se vystoupit z komfortní zóny. V neposlední řadě jsou připravení rychle adaptovat změnu.

Nejlepší týmy jsou složeny ze specialistů a univerzálních lidi, kteří mezi sebou opravdu aktivně spolupracují.  Specialisté se dovedou hluboko ponořit do myšlenky, kterou přetvoří ve skutečnost. Univerzalisté přinášejí do projektu široký rozsah znalostí. To je dokonalé partnerství. My všichni bychom měli neustále rozvíjet svoje znalosti v souladu s našim vnitřním nastavením. Přijetím vnitřního nastavení povedeme mnohem lepší, šťastnější a smysluplnější život. Budoucnost práce proto potřebuje nový vzestup univerzálního polymatha, multipotencionálního/renesančního člověka.

Potřebujete poradit?
Odebírat novinky Kontaktujte nás

Kontaktovat praha@avmedia.cz