Společně s GenZ Consulting® jsme se v AV MEDIA rozhodli zjistit, jak generace Z skutečně přemýšlí o práci, úspěchu, technologiích a pracovním prostředí. Nechtěli jsme vycházet z dojmů, stereotypů ani z toho, co se o této generaci často říká na konferencích. Chtěli jsme se zeptat přímo jí.
Do průzkumu se zapojilo 338 respondentů z generace Z. První skupinu tvořilo 318 studentů středních a vysokých škol, kteří jdou tradičnější cestou přes školu, brigády a první pracovní zkušenosti. Druhou skupinu tvořilo 20 mladých podnikatelů a aktivních tvůrců vlastních projektů, kteří si kariéru akcelerují samostatně a často fungují jako early adopters v oblasti technologií, umělé inteligence i nových pracovních návyků.
Běžná generace Z ukazuje, kam se posouvají potřeby širší části mladých lidí. Aktivní generace Z zase naznačuje, jak si mladí lidé nastavují práci ve chvíli, kdy mají větší možnost volby.
A výsledky? V mnoha ohledech bourají zažité představy.
Status ztrácí význam.
Když jsme se běžné generace Z zeptali, co považuje v životě za úspěch, společenský status skončil téměř na konci žebříčku. Vybralo ho pouze 4,3 % respondentů.
Pro srovnání: podle dat Sociologického ústavu Akademie věd před deseti lety u podobné otázky uvádělo společenský status jako důležitý výrazně více lidí. Pokud bychom tato čísla postavili vedle sebe, vidíme dramatický posun v hodnotách během jedné generace.
Místo prestiže, titulu nebo velikosti firmy mladí lidé volí rodinu, duševní pohodu a smysluplnou práci. Pro firmy je to zásadní zpráva. Employer branding postavený pouze na velikosti značky, prestiži kanceláří nebo „dobré vizitce“ dnes nemusí fungovat. Generace Z se neptá jen na to, jak slavná firma je. Ptá se, zda jí práce v ní bude dávat smysl.
Online ano, ale jen tam, kde dává smysl.
Jedním z nejzajímavějších zjištění bylo, že generace, která vyrostla na internetu, nevnímá online prostředí jako univerzální odpověď na všechno.
Online nástroje používá velmi přirozeně, a to zejména tam, kde jde o operativu, rychlé úkoly, sdílení informací nebo jasné odbavení konkrétní agendy.
Když přijde na kreativitu, brainstorming, budování vztahů a spolupráci, mladí lidé preferují osobní setkání.
U aktivní generace Z se ukázalo, že 70 % respondentů nechává kreativní práci raději offline. Generace Z neodmítá kanceláře. Odmítá kanceláře, které nemají jasný smysl. Stejně tak neodmítá online meetingy. Odmítá online meetingy, které zbytečně berou čas.
Jinými slovy: online schůzka bez smyslu pro ně není flexibilita. Je to ztráta energie.
Umělá inteligence není doplněk, ale součást každodenní práce.
Další rozdíl se ukázal v používání umělé inteligence. Běžná generace Z používá AI 78,5 % respondentů. U aktivní generace Z je to dokonce 100 %. Mladí podnikatelé a lidé s vlastními projekty ji používají denně nejen jako zajímavý nástroj, ale jako přirozenou součást práce, učení, plánování a tvorby.
Zajímavé je také to, že 70 % aktivní generace Z investuje vlastní peníze do placených verzí AI nástrojů. To ukazuje, že pro ně AI není experiment ani módní trend, ale plnohodnotná infrastruktura jejich práce.
Pokud firma umělou inteligenci brzdí, zakazuje nebo neumí smysluplně integrovat, mladí lidé to mohou číst jako signál zaostalosti. Nejde jen o technologii samotnou. Jde o to, zda firma dokáže držet krok s tím, jak mladí lidé skutečně pracují.
Gen Z neřeší jen odkud pracuje. Řeší hlavně kdy.
V diskusích o flexibilitě se mluví hlavně o home office. Jenže pro generaci Z je téma širší. Nejde pouze o místo práce, ale také o možnost rozhodovat o vlastním čase.
U běžné generace Z patří flexibilita mezi tři klíčová kritéria při výběru zaměstnavatele. Vedle ní stojí smysl práce a férovost.
U aktivní generace Z je tento posun ještě výraznější. 75 % mladých podnikatelů uvedlo, že chce podnikat hlavně proto, aby mohli rozhodovat o svém čase.
Home office sám o sobě mladé talenty neudrží. Skutečnou hodnotou je časová autonomie a možnost pracovat v rytmu, který odpovídá typu práce, energii člověka i konkrétním úkolům.
Peníze jsou důležité, ale samy o sobě nestačí.
Jedno z nejtěžších zjištění pro tradiční HR se týká motivace při výběru práce. Když jsme se běžné generace Z zeptali, co ji při výběru práce motivuje, 38 % respondentů uvedlo podporu okolí, 30 % vizi a smysl a 27 % peníze.
U aktivní generace Z se pořadí potvrzuje ještě výrazněji: svoboda, smysl, peníze.
To neznamená, že peníze nejsou důležité, ale že samotné peníze nestačí. Zvýšení mzdy může krátkodobě pomoci, ale neudrží člověka, kterému práce dlouhodobě nedává smysl, který necítí podporu nebo který nemá prostor růst.
Generace Z nechce jen odměnu za výkon. Chce prostředí, kde její práce bude mít hodnotu, směr a lidský kontext.
Co z toho plyne pro firmy.
Z výsledků průzkumu vystupuje pět silných témat: status, online prostředí, umělá inteligence, čas a smysl.
Právě v těchto oblastech se generace Z často liší od představ, které o ní firmy mají. Nehledá nutně nejhezčí kancelář, největší značku ani nejhlasitější benefity. Hledá prostředí, ve kterém se může soustředit, spolupracovat, učit se, používat moderní nástroje a zároveň mít pocit, že její práce má smysl.
Nestačí pingpongový stůl, barevná sedačka ani neonový nápis na zdi. Mladí lidé hledají flexibilitu, důvěru, možnost volby a pracovní prostředí, které odpovídá realitě současné práce.
Pokud chtějí firmy přilákat a udržet mladé talenty, neměly by kanceláře navrhovat jen podle trendů nebo fotografií na sociální sítě. Měly by je navrhovat podle skutečného chování, potřeb a hodnot lidí, kteří v nich mají pracovat.
Nejlepší pracoviště pro generaci Z nejsou ta, která nejlépe vypadají na fotografii. Jsou to ta, do kterých se lidé chtějí vracet.
GEN Z
