Týmová spolupráce neustále posiluje. Devadesát procent lidí souhlasí, že spolupráce je nezbytná pro vznik nových a lepších nápadů.

Když lidé více spolupracují, rychleji inovují, dosahují lepších výsledků a vykazují vyšší spokojenost. Organizace podporující spolupráci jsou podle Institutu pro firemní produktivitu pětkrát výkonnější. Od tzv. hyper-spolupracujících týmů se očekává, že budou schopny řešit složité problémy v co nejkratším čase. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se mohli zaměřit na individuální úkoly, které následně prezentovali jako svůj příspěvek celému týmu.

Hyper-spolupracovníci se skládají ze specialistů a univerzálních lidí, kteří mezi sebou aktivně spolupracují a spolutvoří. Specialisté se dovedou hluboko ponořit do myšlenky, kterou přetvoří ve skutečný nápad. Univerzalisté přinášejí do projektu široký rozsah znalostí z několika oborů. To je dokonalé partnerství pro vzájemné učení a zvědavost.

Práce hyper-spolupracovníků se skládá z nikdy nekončící výměny a sdílení digitálních informací, které se zásadně odlišují od způsobů, jakým týmy kdysi spolupracovaly. „Co je na hyper-spolupracujících týmech odlišné? Přemýšlejte o rozdílech mezi plaveckým a fotbalovým týmem,“ říká Jiří Plátek, marketingový manažer AV MEDIA. 

Plavci zůstávají ve své plavecké dráze, ale fotbalisté se neustále pohybují a přebíhají z jedné strany na druhou. Aby vyhráli, musí na sebe vzájemně spoléhat. Hyper-spolupracující týmy toto přesně potřebují. Přebíhat rychlým tempem, odrážet se mezi členy týmu, obměňovat a zlepšovat své nápady. Každý je zodpovědný za to, aby práce plynule pokračovala.“

Hyper-spolupracující týmy si navíc přivlastňují metodiky projektového myšlení a agilního chování, které byly dříve prospěšné pro IT oddělení nebo kreativní skupiny. Dnes se v mnoha organizacích odehrávají každodenní ranní stand-up setkání, designové sprinty a workshopy, což jsou nové způsoby pracovních činností, které vyžadují nová uspořádání kancelářských prostor a vhodný výběr technologií.

„Budoucnost práce potřebuje nový vzestup hyper-spolupracujících týmů složených ze specialistů a univerzálních polymathů,“ uzavírá Jiří Plátek.

Jednadvacáté století potřebuje tzv. polymathy (univerzální), multipotenciální neboli renesanční lidi, kteří mají mnoho zájmů, jenž jsou zběhlí v mnoha oborech, řemeslech, vědách či umění. Tito lidé přicházejí k neotřelým nápadům, a to díky kombinaci a pochopení dvou či více oborů. Jsou schopni se rychleji učit a přemýšlet, jdou do věcí po hlavě, nebojí se vystoupit z komfortní zóny a v neposlední řadě jsou připraveni na rychlou adaptaci na změny.