Sbíráme pro vás inspirace ve světě
Snažíme se sledovat nejnovější trendy v oblasti muzejních expozic. Proto několikrát za rok vyrážíme do světa, abychom vám přinesli nové inspirace. Tentokrát jsme navštívili Technické muzeum v Londýně.
Technické muzeum v Londýně bylo založeno v roce 1857 Bennetem Woodcroftem. Sbírky tohoto muzea obsahují více než 300 000 exponátů. Mezi nejzajímavější vystavované exponáty patří určitě slavná Stephensonova parní lokomotiva, první tryskový motor, první model DNA či první psací stroj. Jsou zde také hodinky, které na jedno natažení vydrží běžet 10 tisíc let nebo kyvadlo dlouhé přes všechna patra a mnoho dalších.Muzeum nabízí návštěvníkům zároveň mnoho interaktivních exponátů, díky kterým si přijdou na své nejen děti, ale i zvídaví dospělí.
Science muzeum v Londýně se nachází v několikapatrové budově, která se skládá z mnoha stálých expozic a dočasných výstav. Nechybí ani IMAX, letecké simulátory nebo vzdělávací programy pro děti i dospělé. V muzeum mohou dokonce rodiče dětem uspořádat narozeninovou oslavu. Vždyť kdo by nechtěl slavit narozeniny uprostřed vědecké laboratoře. Samotná návštěva muzea přináší nespočet zážitků a emocí. Ať již těch pozitivních, někdy rozpačitých a samozřejmě i těch, které vyvolávají mnoho otázek.
V muzeum můžete mimo jiné prožít příběh o vesmíru, poznat tajemství lidského těla či prožít touhu člověka létat. Historická galerie Průzkum vesmíru je zaplněna exponáty týkajících se výzkumu vesmíru a jeho vlivu na člověka. V expozici se seznámíte s objekty, které sahají za hranice tohoto světa, prozkoumáte naši i vzdálené galaxie. V životní velikosti můžete vidět repliku přistávacího modulu EAGEL, se kterým v roce 1969 přistáli astronauti Armstrong a Aldrin na Měsíci. Tvorba moderního světa znázorňuje pomocí chronologické osy technologické úspěchy. Zde můžete vidět právě výše zmiňovanou Stephensonovu parní lokomotivu a další technické vynálezy. Určitě nejpopulárnější sekcí v tomto muzeu je interaktivní galerie.Naleznete zde více než 50 interaktivních exponátů souvisejících s různými pojmy ze světa fyzikální vědy a s těmito zábavnými stroji si zde můžete hrát celé hodiny. Je to jedinečná příležitost, jak si například sestavit vlastní optickou soustavu, zjistit, jak funguje ozvěna nebo zvuková frekvence a mnoho dalších.
Od roku 2016 je nově otevřená Matematická expozice, kterou navrhla slavná architektka Zaha Hadid. Podle ní je matematika vnímána jako velmi nezáživná a složitá, a tak se snažila přijít s matematicky propočítanou expozicí, která by ukázala matematiku v moderním světle na příbězích z moderního života. Největším lákadlem má podle ní být velký zavěšený letoun, na kterém jsou ukázány matematické aerodynamické propočty. Ale je tomu opravdu tak?
„Slavná architektka Zaha Hadid byla vyzvána ke spolupráci v Národním technickém muzeu v Londýně. Nezklamala: svým exponátem zabrala prakticky většinu místnosti určené o mnoho zajímavějším exponátům a jako téma si zvolila relativně náročné téma „proudění vzduchu za letadlem“. Vizualizace pomoci nasvětlené barrisolove konstrukce se zavěšeným letadlem je skutečně monumentální a prakticky divák zejména přemýšlí, proč tam je a proč je tak velká, navíc fialová… Po skutečně dlouhém hledaní nakonec divák pochopí, že jde o tzv. ‚nulovou plochu‘ proudění (navíc ve velmi speciálním případě) a že stejný jev musí být doplněn multimediálním kioskem obsahujícím vysvětlující video, z něhož mj. plyne, jak je jev komplikovaný, a že uvedená fialová plocha je jen jedním z příkladů, jak obtékání může vypadat. Ač se člověk snaží sebevíce, tak se nezbaví dojmu, že takto nákladná a prostorově výrazná ‚věc‘ (resp. mega-exponát) by šel řešit daleko subtilněji, jednodušeji a moderněji. Exponát je jen velký, ale vlastně není interaktivní, je pasivní a ne příliš edukativní. Jediný výrazový prostředek je velikost a pořizovací cena, která budí skutečně emoce nejen u laické, ale i odborné veřejnosti… Šlo by použít 3D technologie, malé modely, reálnou simulaci obtékání vzduchu, variantní interaktivní aplikace, dokonce i kooperativní principy a doslova se na uvedeme prostoru ‚vyřádit‘. Ale tady byl jasně dán prostor slavnému architektovi na úkor výsledku. Je to dobře? Nebylo by lepší skutečně věc svěřit spíše nějakému odborníkovi na expozice a scénografii? Co více interaktivity a ‚školy hrou‘ (edutainment).„
